Moje odkazy

• Nabídka služeb
• Relational pipes
• SQL-Výuka.cz
• SQL-DK
• Nekuřák.cz
• i1984.cz
• Telekomunikační slovník

Ostatní odkazy

• GNU.org
• FSF.org
• Monča.cz

Obsah článku:

• Co přišlo
• Mám jim odpovědět?
• Proč útočí ze zálohy
• Další průšvihy
• Používejte pouze legální software

Pochybný spolek zvaný BSA, který v ČR ani oficiálně neexistuje (níže se dozvíte, proč) opět otravuje české podnikatele a posílá jim své výhrůžné dopisy.

BSA (Business Software Alliance) podle svých slov hájí zájmy komerčního softwarového průmyslu a bojuje proti softwarovému pirátství. Pojďme se tedy podívat, jak to dělají.

Co přišlo

Mně přímo nic, ale vím o někom, kdo ten jejich výtvor dostal do schránky. Jméno a adresa byly v pořádku, ale oslovení bylo přechýlené (koncovka -ová), přestože adresátem byl muž. Špatná datová kvalita a další chyby – to je pro tento druh odesílatelů typické – snaží se oslovit maximální počet lidí a doufají, že se někdo z nich nachytá. Je celkem jedno, jestli jde o klasický spam nabízející viagru a rolexky, nebo faktury¹ za registraci do nějakých bezcenných webových katalogů… princip je pořád stejný.

Dopis přišel v obálce s červeným pruhem, což má asi vyvolat iluzi nějaké oficiálnosti a závaznosti. Tím se však nenechte zmást. BSA sice může korumpovat jednotlivce z řad úředníků a policistů, ale ze zákona má méně pravomocí než toaletářka z Hlavního nádraží (ta je aspoň občanem ČR).

Přestože je na obálce napsáno „Důvěrné“, jedná se o obyčejný dopis – není doporučený, natož do vlastních rukou – takže je klidně možné, že si ho přečte někdo nepovolaný nebo se dopis cestou ztratí. Těžko říct, jestli je horší zacházet takto nezodpovědně s důvěrnými informacemi, nebo lidi šidit a tvrdit jim, že je důvěrné něco, co ve skutečnosti vůbec důvěrné není. V obou případech to nic lichotivého o odesílateli nevypovídá.

Obálku jsme tedy otevřeli a co je uvnitř?

Hned první věta má příjemce vystrašit – údajně je vystaven vysokému riziku užívání nelegálního softwaru. Klasická psychologická hra: vytvořit problém a pak nabídnout řešení.

Můžete se setkat i s jinou variantou – viz PrávoIT.cz – kde formulace věty nasvědčuje, že vás někdo udal (pravděpodobně konkurent, nespokojený nebo bývalý zaměstnanec, nebo si to prostě vymysleli). V našem dopise se však píše, že se na nás obracejí, protože podle jejich analýzy… Možná od loňska dopis inovovali, protože by jejich chování mohlo být kvalifikováno jako trestný čin (podle výše uvedeného článku).

Dále se předem omlouvají, pokud vám dopis zaslali již v minulosti – bordel v datech, viz výše.

Žádají o vyplnění prohlášení, že máte pouze legální software. Nevím, jak vy, ale já považuji nekradení za normální stav – nic výjimečného, co bych měl někam hlásit. Posíláte snad někomu prohlášení, že ty housky, které jste si přinesli z obchodu, jste neukradli?

Psychologická hra pokračuje: prohlášení máte zaslat do 14 dnů od přijetí dopisu. Klasický časový nátlak, který má vyvolat dojem, že když nezareagujete dostatečně rychle, prošvihnete nějakou šanci. Asi jako když vám v teleshopingu říkají, že musíte zavolat do třiceti minut, nebo si ty úžasné hrnce a utěrky za výhodnou cenu už nekoupíte.

V dalším odstavci už jde do tuhého – pokud si nejste jisti legálností svého softwaru (jinak řečeno: pokud jste oškliví piráti), máte se BSA sami udat – „zapojit se do legalizačního programu“. BSA píše, že v takovém případě proti vám dva měsíce nepodnikne žádné právní kroky.

Na jednu stranu by to mohlo být vydírání, protože text dopisu naznačuje, že když se neudáte, BSA proti vám naopak právní kroky podnikne.² Na druhou stranu – a to je zajímavější – je otázka, zda se BSA sama nedopouští trestného činu nebo přestupku, pokud svůj slib dodrží. Pokud by se firma užívající pirátský software se dopouštěla trestného činu Legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 Trestního zákoníku):

Kdo zastírá původ nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu a) věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem…

BSA by se pak mohla dopustit Nepřekažení trestného činu (§ 367):

(1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin … legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 4 …

Případně by se BSA mohla dopouštět přímo trestného činu Legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216), tím, že svým „legalizačním programem“ pomáhá firmám, které se dopouštěly trestného činu – sice je pod pohrůžkou udání donutí, aby si teď software koupily, ale zároveň nebyly potrestány za trestné činy spáchané v minulosti.

Nicméně toto by byl asi trochu extenzivní výklad práva :-) a BSA by se za to odsoudit nepodařilo – stejně jako vás, v případě, že neudáte jiného piráta. BSA vás ale k udávání (zejména vaší konkurence) nabádá.

Přiložen je formulář, kterým máte nahlásit, že nepoužíváte nelegální software (máte ho vyplnit, naskenovat a poslat e-mailem), a upozornění, že za pirátství můžete strávit až osm let za mřížemi a zaplatit statisícová odškodnění. V patičce je jen e-mailový kontakt a adresa kdesi v Anglii.

Mám jim odpovědět?

Odpovídáte snad na nigerijské podvodné e-maily? Ne? Tak vidíte. Ale do koše bych ten dopis neházel – schovejte si ho a můžete ho později ukázat svým dětem, až jim bude vyprávět, co se v těchto dekádách dělo.

Pokud byste odpověděli (odeslali „Prohlášení o softwarové čistotě“), můžete si naopak přitížit – budou vědět, že se na vaší adrese nachází vystrašená osoba, která nemá jasno v tom, jaké má kdo pravomoci a co po ní může požadovat. Je možné, že se na vás pak víc zaměří, protože s takovým typem osob se jim bude lépe pracovat.

Vedoucí Ústavu práva a technologií Radim Polčák z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně k jejich (loňskému) dopisu dokonce řekl:

Vzhledem k neslavné pověsti BSA bych navíc doporučoval velmi zvažovat jakoukoli případnou komunikaci – písemnost s razítkem a podpisem statutárního orgánu totiž může být zneužita.

Proč útočí ze zálohy

Možná je vám divné, proč tato organizace nemá v ČR svoji pobočku, přestože řada jiných organizací a firem tu své oficiální zastoupení má.

BSA u nás kdysi pobočku měla, jmenovala se BSA CS. V roce 1997 se ale věci začaly kazit – BSA neprávem obvinila firmu Digisys ze softwarového pirátství a uvedla ji na svém webu jako „typický příklad distribuce a prodeje nelegálního SW“ (tomu ještě předcházela policejní razie). Firmě Digisys se to přirozeně nelíbilo a podala na BSA žalobu kvůli poškození dobré pověsti. Věc se táhla až do roku 2003, firma Digisys sice u soudu vyhrála, ale BSA mezi tím skončila v likvidaci.

Žalovaný (BSA CS) je povinen … se omluvit … a zaplatit 300 000 Kč + 13 735 Kč jako náklady řízení.

Jak se můžete dočíst např. v článku na DSL.cz:

V České republice jako právnická osoba ale svého času působila. Před lety byla aktivní jako BSA CS, jenomže poté, co prohrála soud s firmou Digisys. s.r.o., místo vyplacení odškodného ve výši 300 000 Kč + soudní výlohy stáhla ocas mezi nohy, z BSA CS se stala "BSA CS v likvidaci" a zmizela.

Likvidace je u proti-pirátských organizací asi v módě – jak se můžete dočíst na webu JustIT.cz: Britská antipirátská organizace uniká soudu likvidací (organizace: ACS Law).

BSA teď píše buď ze zahraničí (jako v případě tohoto dopisu) nebo v ČR působí prostřednictvím nastrčení fyzické osoby, tzv. mluvčího, kterého lze v případě problémů jednoduše hodit přes palubu – což asi uznáte, že je mnohem snadnější, než se zase tahat po soudech a přijít o další eseróčko.

Další průšvihy

Rozesílat každý rok stejné dopisy by byla asi trochu nuda. A tak BSA vyvíjí i jiné aktivity, aby přitáhla pozornost médií.

V článku na serveru podnikatel.cz se můžete dočíst o aféře BSA a Policie ČR:

Před lety se ke kampani BSA připojila i Policie ČR. Tehdy vyvstala i otázka, jak je možné, že aktivity soukromých nadnárodních firem mají podporu české policie. Policie se vyjádřila v tom smyslu, že se jedná o kampaň na podporu prevence softwarové kriminality v České republice. Došlo ovšem k poněkud kontroverzní situaci. BSA začala rozesílat společně dva dopisy – jeden za Policii ČR, druhý za BSA. Policie znala obsah pouze jednoho z nich, ten byl také podepsán policejním prezidentem a měl víceméně preventivní charakter. Druhý dopis, který policie nijak negarantovala a neakceptovala, měl charakter výhružný s převažující represivní složkou.

Nebo, dnes již legendární, videokazety s fingovaným policejním zásahem – viz např. článek na Živě.cz:

Minulý týden BSA rozeslala … na 30 000 videokazet spolu s černými igelitovými pytli. Adresáti byli dle BSA vybráni náhodně ze středních a větších společností.

Děsivé záběry končily slovy: „Víme víc, než si myslíte!“ Což může např. vyvolávat obavy, že proprietární software hlásí bez vědomí uživatele svému výrobci, kde je program používán nebo z počítače odesílá další data, aby bylo možné potenciálního piráta identifikovat.

V roce 2010 organizace lobovala v EU proti otevřeným standardům – analýzu si můžete přečíst na webu FSFE: Defending Open Standards: FSFE refutes BSA's false claims to European Commission

Téhož roku navázala (neexistující) organizace BSA spolupráci s Ministerstvem financí ČR a vydali společnou tiskovou zprávu, která nesla titulek: „Softwarové pirátství bude stále častěji postihováno jako daňový únik“ a vyvolávala dojem, že pokud k počítači nemáte účtenky na software, nemůžete si ani hardware uznat jako daňový náklad (tzn. pokud jste tak učinili, krátíte daně). Zpráva ale opomíjela fakt, že řadu softwaru lze získat zcela legálně a přitom bezplatně resp. bez účetního dokladu (podnikatel např. platí za služby spojené s instalací a konfigurací softwaru, ale ne za samotný software). Ministerstvo se tak propůjčilo k nekalé kampani, která jednak šířila neopodstatněný strach a nejistotu mezi českými podnikateli a účetními, a jednak očerňovala určitý druh softwaru a pomáhala jinému druhu softwaru (resp. určitým firmám).

Tisková zpráva vyvolala vlnu kritiky, načež Ministerstvo v tichosti zprávu poupravilo. Žádná omluva, uznání chyby nebo stažení zprávy se však nekonalo. Více o tomto problému:

• Ministerstvo financí vydalo vyjádření BSA – diskriminuje open source
• Tisková zpráva: Ministerstvo financí kriminalizuje uživatele open source a Linuxu
• Hardware bez software JE uznatelný daňový náklad

Tato TZ byla výživnější, než se může na první pohled zdát – v komentáři si můžete přečíst můj dopis, který jsem tehdy posílal na Ministerstvo.

Podobných afér bychom mohli najít víc, BSA se i v jiných zemích chová stejně, ale jako příklad to snad stačí. Měli bychom si z toho vzít ponaučení, že je potřeba bránit NGOismu a prorůstání státních orgánů a nátlakových skupin (v tomto případě dokonce zahraničních). Demokratická vláda má sloužit svým občanům, nikoli nadnárodním korporacím.

Používejte pouze legální software

Jakkoli tento příspěvek může znít kriticky, rozhodně nechci propagovat softwarové pirátství. Krást se nemá a pokud vám nabídka nějaké softwarové firmy nevyhovuje (vysoká cena, mizerná kvalita, nepřátelské licenční podmínky atd.), tak ji ignorujte a daný software nepoužívejte.

Když ho (nelegálně) používat budete, paradoxně tím výrobci pomáháte a celý tento špatný a zkostnatělý systém podporujete. Studenti např. používají kradené grafické editory a učí se s nimi pracovat – a po pár letech, když si hledají práci, požadují tento software od svého zaměstnavatele a výrobce proprietárního softwaru tak získává platícího zákazníka (což mu ale nebrání v pokryteckém kritizování pirátství a šíření strachu a lží).

Warez rozhodně není známka punku – naopak znamená, že jdete s davem a pomáháte korporacím budovat jejich svět a udržovat jejich pravidla hry.

Stejně tak když někdo posílá svým známým e-mailem přílohy v nějakém obskurním formátu vytvořené v nelegálním softwaru, nepřímo je tím nutí, aby si tento software pořídili taky – část z nich si ho ukradne a část si ho koupí. Funguje zde síťový efekt a tato nákaza se šíří celou společností – přitom kdybychom warez odmítali od samého začátku, tyto programy by se nikdy nerozšířily a používali bychom místo nich jiné.

Mít čistý štít a používat pouze legální software neznamená vyhazovat hromady peněz. Máme tu totiž svobodný software, který přináší jednak efektivnější styl vývoje (založený na spolupráci – nikoli na utajování znalostí a zdrojového kódu) a jednak (a to především) následující práva (svobody) pro uživatele programu:

• Spouštět program za libovolným účelem
• Studovat, jak program funguje. Měnit ho, aby dělal, co chcete
• Svoboda redistribuovat program, takže člověk může pomoci ostatním
• Svoboda šířit kopie upravené verze ostatním

Více viz Definice svobodného softwaru.

^{1) BTW: příjemce se samozřejmě nikde neregistroval a udělal to za něj provozovatel, nebo použil registrace z doby, kdy o sobě služba tvrdila, že je „zcela zdarma“ – příjemce faktury se nikdy k ničemu nezavázal. Zajímavé na tom je, že pan Šejdíř (jméno bylo změněno) posílá jen zálohové faktury, aby nemusel platit daně z pohledávek (které by mu účetně vznikly, kdyby posílal normální faktury). To by se samozřejmě nedoplatil, když svým spamem obeslal půlku republiky – ale zároveň se ohání tím, že příjemci mají vůči němu závazek a že se s nimi bude soudit. Na otázku, zda z těchto pohledávek, které podle něj 100% a prokazatelně existují, odvede daně, bohužel odpovědět nedokázal :-)}

^{2) logická připomínka: z implikace A → B samozřejmě nevyplývá implikace negace A → negace B nicméně, když vám lupič řekne: „dejte mi peněženku a nezabiji vás“, tak asi pochopíte, že se tím snaží říct, že když mu ji nedáte, přijdete o život.}