Moje odkazy
Obsah článku:
Jsou stravenky bolševický přežitek?
vydáno: 20. 11. 2007 15:05, aktualizováno: 30. 1. 2014 11:04
Hodně lidí považuje tento zaměstnanecký benefit za samozřejmost a nedokáže si bez nich představit (pracovní) život. Jaký důsledek by mělo jejich zrušení? Bylo by bez stravenek draho?
Princip stravenek spočívá v tom, že zaměstnanci je ze mzdy stržena menší částka (přibližně polovina), než je nominální hodnota stravenek za daný měsic. Klíčová je role státu: na přispívání pracovníkovi se nepodílí pouze zaměstnavatel, ale i stát - na daních vybere méně, protože zaměstnavatel si může dát část stravenek do nákladů.
Pohled zaměstnance
Zaměstnanec může projíst (nominálně) víc, než kolik mu bylo strženo z platu, takže si obvykle nestěžuje.
Pohled zaměstnavatele
Firma existenci stravenek bere jako příjemný fakt, protože jí umožňuje zvýšit daňově uznatelné náklady a snížit tak daně. Navíc pokud by je neposkytovala, byla by na trhu práce oproti ostatním méně přitažlivým zaměstnavatelem.
Kdo nese náklady?
Stát na daních vybere méně, což má za následek, že musí omezit svoje výdaje nebo se zadlužit nebo zvýšit jiné daně. Jak jednoduchá matematika. Na dotaci tak nakonec přispívají pracující (plátci daní).
Deformace trhu
Kdybych vám nabídl stravenku na 100 Kč a nebo bankovku 100 Kč, zcela jistě si vyberete bankovku. Je o tím, že stravenkou nejde platit všude a za všechno, kdežto bankovkou ano, stravenka má proto pro svého majitele menší hodnotu než skutečné peníze.
Druhým důležitým faktorem je vědomí toho, že za stravenky nám bylo z platu strženo méně, než je jejich nominální hodnota. Platit stravenkami proto tolik nebolí.
V důsledku toho jsou zaměstnanci ochotni utrácet za jídlo víc, než kdyby měli platit penězi. Dají si pak v restauraci dražší oběd, než by si dali bez stravenek.
Na tuto situaci zcela přirozeně reagují majitelé restaurací a za svoje jídla účtují vyšší ceny, než kdyby stravenky nebyly, protože spotřebitelé jsou ochotni více platit.
Zaměstnanec žije v iluzi, že oběd stojí méně, než kolik stravenek za něj vydá (z platu mu přece bylo strženo méně), a neuvědomuje že slevu si už předplatil vyššími daněmi někde jinde případně nižšími transfery, než které mohl od státu dostat, kdyby stát stravenky nepodporoval.
Kdo na tom vydělá?
Na celé této přerozdělovací komedii vydělají jednoznačně stravenkářské firmy a částečně také restaurace. V tomto koloběhu nevzniká žádná nová hodnota, tudíž, aby jeden získal, musí druhý ztratit. Společnost (všichni pracující) tak musí zaplatit náklady na oběh stravenek a zisk stravenkářské firmy. Restaurace si z koloběhu odeberou něco málo více, díky tomu, že zaměstnanci žijí v jisté iluzi.
Stravenkářskou firmu můžeme vidět jednak jako příživníka vysávajícího společnost, ale také jako racionálně se chovající subjekt, který dělá totéž, co jakákoli jiná firma (maximalizuje zisk), a respektuje prostředí - jeho chování je zcela v souladu s právním řádem dané země. Druhý pohled je objektivnější a méně emotivní.
Kdo nese odpovědnost? Kdo může situaci zlepšit?
Od zaměstnanců nelze čekat, že budou stravenky bojkotovat. Mnozí ani neví, že jsou okrádáni a považují stravenky za výhodu. Podniky chtějí obstát na trhu práce a nabídnout uchazečům stejné nebo lepší pracovní podmínky. Stejně tak stravenkářské firmy a restaurace respektují dané prostředí a přizpůsobují se mu při svém podnikání.
Odpovědnost tedy padá na stát, protože stát je jediný, kdo má moc prostředí změnit. Požadavek nezní: zakázat stravenky, požadavek zní: přestat stravenky podporovat formou daňových úlev. Stát by mě přestat protežovat jednu zájmovou skupinu (stravenkářské firmy) na úkor pracujících.
Na otázku z nadpisu ať si laskavý čtenář odpoví sám, já ale stravenky vidím jako ukázku neefektivního hospodaření a příklad přerozdělování bohatství ve prospěch jedné zájmové skupiny, kterou rozhodně nejsou zaměstnanci.
Komentáře čtenářů
Já beru jídlo které sežeru v práci něco jako náklady na "zisk" - výplata, proto je podle mě správné že se o to sníží daně.
A když budu jako živnostník chodit do restaurace, kdo zaplatí moje náklady na zisk?
Že by na to politici po více jak deseti letech přišli? :-)
Místo stravenek přímo peníze. Ministerstvo chystá revoluční změnu
Zaměstnanci by místo stravenek mohli dostávat peníze. Takovou revoluční změnu plánuje zavést ministerstvo financí v rámci novely zákona o daních z příjmů. Tato varianta by zůstala alternativou k současnému systému stravenek.
Podle Schillerové je zásadní nevýhodou systému stravenek vysoká administrativa a vysoké poplatky stravenkářským společnostem.