Přestože mám různých baterek spoustu, chtěl jsem si udělat radost a pořídil jsem si měděnou verzi Olight S2R. Je to věc spíš do sbírky a je opravdu krásná. Má ale i jednu nepěknou vlastnost, která jde naštěstí řešit, a o tom bude tento článek.

Už za pár dní (v Praze 27. listopadu 2019) nás čeká vypínání DVB-T televizního vysílání a přechod na DVB-T2. Nová technologie přinese více televizních kanálů a kvalitnější obraz, ale na druhou stranu vyžaduje i nové vybavení. Dnes si ukážeme, jak si postavit vlastní zařízení pro příjem, a nemuset tak kupovat nový televizor nebo tzv. set-top box.

I am a FSF associate member, since 2009-12-19. I do not agree with recent attacks on RMS which led to his resignation. Regardless of his future position in the FSF, this is my vision how we should continue.

Nedávno médii proběhla další vlna zpráv o děravých bezdrátových klávesnicích a myších. Bezpečnostních upozornění je čím dál víc a pro hodně lidí se z toho stává jen šum, který přestávají vnímat. Často jde o díry v serverovém softwaru nebo zranitelnosti zneužitelné za hodně specifických podmínek. Tento útok se ale týká přímo koncových uživatelů, lze ho provést snadno a může napáchat velké škody, takže si myslím, že je dobré mu věnovat pozornost.

Po včerejším retro článku tu máme návrat do budoucnosti – ze které se ale naštěstí už stává současnost. Zatím jsem udělal jen pár fotek… Ohledně motivace a smyslu doporučuji si přečíst HiFive1 – deska s otevřeným čipem RISC-V.

Objevil jsem doma staré diskety se softwarem ComfoDesk od firmy Siemens Nixdorf. Zajímalo mne, jestli budou ještě fungovat a jestli je ten software tak hrozný jako tehdy (vzpomínky na to nejsou moc dobré – nikdo u nás s tím neuměl pracovat a nakonec jsme museli přeinstalovat systém, abychom se ComfoDesku zbavili). Navíc je na internetu minimum zmínek o tomto softwaru, takže jsem se rozhodl ho alespoň trochu zdokumentovat pro příští generace.

Po letech dobré služby mne začaly zlobit myši. A protože nerad vyhazuji věci a byly to kvalitní kousky hardwaru, pustil jsem se do opravy.

Internet běží sice převážně na TCP/IP, ale v rámci jednoho počítače máme i vhodnější způsoby komunikace. V tomto článku se podíváme na unixové doménové sokety a jejich použití v Javě. Předáme si souborové popisovače (FD) z rodičovského procesu potomkovi a ukážeme si princip socket activation. Nakonfigurujeme si služby v klasickém xinetd i moderním systemd a nakonec propojíme Jetty a Apache HTTPD pomocí unixového soketu.

Říká se, že když něco vypustíte na internet, už to nejde vzít zpátky – ostatní to začnou kopírovat a informace/data se nekontrolovatelně šíří. Bohužel to ale platí spíš v případech, kdy byste to vzít zpátky chtěli. A naopak jindy se může stát, že hodnotný obsah zmizí a už jej nedohledáte. Software resp. jeho zdrojové kódy se většinou neztrácejí – alespoň ne ty hojně používané programy – u nich se vždy najde někdo, kdo měl kopii a podělí se o ni s ostatními. Ale u různých menších programů a knihoven se klidně může stát, že je autor smaže a už je nedohledáte.

Tohle je jeden z důvodů, proč mít zálohované zdrojové kódy programů, které používáme. V tomto článku se tedy podíváme na to, jak tyto zálohy systematicky udržovat.

Bash je nejpoužívanějším shellem, přes něj nejčastěji ovládáme systém z příkazové řádky a píšeme v něm skripty. Nahromadilo se mi tu pár poznámek týkajících se Bashe, tak tady jsou. Doufám, že to přispěje k pohodě vašich Vánoc.