Z nakupování po Internetu se stala už poměrně standardní záležitost. Nicméně většina lidí nakupuje pouze v tuzemských obchodech. Jak složité a nebezpečné je nakupovat v zahraničí? Následující text je určen začátečníkům, kteří zatím neměli odvahu si v zahraničních obchodech něco koupit, ale láká je to.

Možná jste postřehli, že jsem se pohyboval v jiné časové zóně. Byl jsem se podívat v UTC+8, konkrétně v Malajsii. Kromě obvyklých turistických atrakcí jsem si dal za cíl i prozkoumání místních hackerspaců.

V pátek jsem narazil na chybu v programu inotifywait a dneska jsem ji ze zvědavosti trochu prozkoumal. Program za určitých okolností padal (SIGSEGV, core dump). Jedná se o celkem banální chybu, kterých je všude plno, a rád bych na ní ukázal, jak v takovém případě můžeme postupovat.

Když si stáhnu zdrojové kódy nějakého programu, jednou z prvních věcí, které zkoumám, je, v čem je to napsané a kolik toho je. Počet řádků kódu považuji za celkem důležitý ukazatel, ale o tom zase někdy příště… Programovací jazyk můžeme zjistit podle přípon souborů nebo nahlédnutím do nich. Řádky zase můžeme spočítat pomocí příkazu wc z GNU coreutils. Ale pro tyto úkoly existuje daleko lepší specializovaný nástroj, který se jmenuje cloc (Count Lines of Code).

Programy napsané v jazyce Java se překládají do tzv. bajtkódu a pro jejich spuštění je – na rozdíl od nativních binárek jako ELF – potřeba běhové prostředí (JRE). Programy v Javě tedy spouštíme pomocí příkazů typu:

java NázevTřídy

# nebo častěji:
java -jar program.jar

Linux (jádro) ale obsahuje mechanismus, umožňující spouštět programy v různých (interpretovaných) jazycích stejně jako nativní binárky – stačí tedy souboru nastavit spustitelný příznak (chmod +x) a spustit bo pouhým zadáním jeho názvu – např. program.jar.

Java je (primárně) objektově orientovaný jazyk a máme zde zapouzdření – k soukromým (privátním) proměnným cizího objektu nemůžeme přímo přistupovat – objekt si je může měnit jen sám a ostatním to může dovolit jen nepřímo přes svoje metody. Přesto Java nabízí způsob, jak zapouzdření obejít – reflexe.

Na podzim jsem sháněl druhý počítač na práci (doma mám už nějaký čas osmu). Rozhlížel jsem se po noteboocích, ale sehnat něco použitelného je dnes dost těžké.

V současné městské džungli naleznete spoustu nevyužitých zdrojů, které můžete vytěžit. Jedním z nich jsou staré baterie z notebooků. Notebook už na ně běží jen pár minut nebo se dokonce hned vypne, přesto však nejsou na vyhození do nebezpečného odpadu. Vtip je v tom, že notebooková baterie obsahuje více článků – typicky jsou to právě 18650 – a většinou nedoslouží všechny najednou. Obvykle odejde jeden dva články a celá baterie přestává plnit svůj původní účel. Uvnitř je ale stále několik funkčních a použitelných článků.

Dnes si na praktických příkladech ukážeme další novinky v Javě 8. Lambda výrazy, kterými jsme se zabývali minule, tu nejsou jenom pro okrasu – používají se ve standardní knihovně a umožňují elegantní práci s proudy objektů skrze nové Stream API.

Původně jsem si chtěl pořídit Dingoo A380, ale pak jsem zjistil, že o dost výkonnější JXD není až o tolik dražší a nedalo mi to. JXD S7800B je kapesní herní konsole se 7" displejem, čtyřjádrovým procesorem a 2 GB RAM.