Moje odkazy

• Nabídka služeb
• Relational pipes
• SQL-Výuka.cz
• SQL-DK
• Nekuřák.cz
• i1984.cz
• Telekomunikační slovník

Ostatní odkazy

• GNU.org
• FSF.org
• Monča.cz

Na dnešek, 11. 6. 2013, připadá tzv. Den daňové svobody. Metodika výpočtu porovnává veřejné výdaje státu a HDP daného roku. Výsledené datum populární formou ukazuje míru přerozdělování v dané zemi. Ve skutečnosti je situace ale ještě horší. Zrovna dnes mi přišel balíček se součástkami z USA. Musel jsem za něj zaplatit daň 1 047 Kč a dalších 700 Kč poplatek přepravci (UPS) – nikoli za dopravu (ta byla uhrazena už předem), ale za zvládnutí byrokratického procesu s celníky. Alternativou je zařídit si to sám – nastudovat si příslušné předpisy a formuláře, dojet na celní poštu, vystát frontu, obrnit se trpělivostí při jednání s úředníky… a započítat svůj ušlý zisk (což by nakonec vyšlo ještě dráž). Česká pošta vás dokáže zastupovat levněji, ale stále to jsou nemalé peníze.

Na vybrání tisícikorunové daně bylo potřeba vynaložit dalších sedm stovek. To je efektivita, že? A to jsou jen náklady na straně soukromého sektoru. Z té tisícovky se ztratí další část hned u celníků (platy, kanceláře…) a další části ve zbytku státního aparátu. Užitečným způsobem (např. ve školství nebo vědě) se spotřebuje jen zlomek z těch 1 700 Kč, které jsem vložil. Zbytek je zmařený výkon naší ekonomiky, ztráta.

Je úplně jedno, kdo musel tu frontu vystát, kontrolovat dokumenty a vyplňovat formuláře – jestli jsem to byl já, zaměstnanec České pošty, člověk z UPS nebo státní zaměstnanec, který by s tím lidem pomohl, aby to netrvalo tak dlouho (a seděl třeba někde blíž, aby nemuseli jezdit tak daleko). Bez ohledu na to, kde je nastavena ta hranice – kolik energie vydávají ještě státní zaměstnanci a kolik povinností už hodil stát na bedra soukromého sektoru – je to určitý objem vynaložené práce a dalších zdrojů, který nepřináší žádný užitek, žádnou hodnotu lidem, žádné výrobky nebo služby, které potřebujete nebo které vám udělají radost.

Výše uvedená metodika zohledňuje jen ty výdaje, které jsou vidět v účetnictví – ve státním rozpočtu, ale špatné zákony a přerozdělování vedou i k mnoha dalším nákladům (ztrátám), které na první pohled vidět nejsou – jsou rozložené do nákladů firem a domácností, skrývají se v jejich rozpočtech.

Proč úředníky strašně zajímají ztráty způsobené svícením žárovkami, ale už nevidí ztráty, které způsobují oni sami? Proč asi…

Nelíbí se vám současný politický režim? Pak si hlavně prosím nestěžujte na tržní hospodářství nebo kapitalismus. Režim, který polovinu vyprodukovaných hodnot lidem sebere a administrativně přerozdělí, nelze ani v nejdivočejším snu považovat za tržní hospodářství.