Moje odkazy

• Nabídka služeb
• Relational pipes
• SQL-Výuka.cz
• SQL-DK
• Nekuřák.cz
• i1984.cz
• Telekomunikační slovník

Ostatní odkazy

• GNU.org
• FSF.org
• Monča.cz

Obsah článku:

• fsadm: A Single Tool to Manage your Storage
• The Case AVM v. Cybits: The GPL and Embedded Systems

Třetí díl reportáže z konference LinuxCon 2011 v Praze. Věnuje se přednáškám o nástroji fsadm pro správu disků a právnímu sporu AVM v. Cybits.

fsadm: A Single Tool to Manage your Storage

V GNU/Linuxu máme obvykle více způsobů jak řešit nějakou úlohu. A nejinak je to i v případě správy diskových polí a oddílů. Můžeme mít na disku obyčejnou tabulku oddílů (obvykle GPT nebo starší MBR) nebo logické oddíly organizovat pomocí LVM. Tyto logické oddíly můžeme vytvářet rovnou na fyzickém disku, nebo na blokovém zařízení složeném z více fyzických disků – RAID, který vytvoříme např. pomocí MD nebo LVM. Logický oddíl naformátujeme na nějaký souborový systém (Ext4, XFS, ReiserFS atd.). V poslední době také můžeme použít Btrfs, který v sobě spojuje jak souborový systém, tak i správce oddílů (např. snapshoty můžeme dělat v něm a nemusíme používat LVM).

Tento přístup je velice flexibilní, uživatelé si můžou vybírat, poskládat si to nejlepší řešení pro svoje potřeby, nástroje a vývojářské týmy spolu soutěží a je tu motivace k neustálému zlepšování… Stinnou stránkou ale je, že se zvyšují nároky na správce takového systému – musí umět obsluhovat desítky různých nástrojů.

Lukas Czerner z Red Hatu nám ve svém příspěvku představil právě se rodící nástroj File system manager.

File system manager je nástroj pro příkazovou řádku napsaný v Pythonu, který vytváří abstrakci nad již existujícími nástroji pro správu disků. Cílem je vytvořit jakési zastřešující rozhraní pro práci s disky, se kterým bude správce systému moci pracovat vždy stejně bez ohledu na „implementační detaily“ (např. zda jsou diskové oddíly organizované pomocí LVM nebo jen GPT/MBR). A zároveň zjednoduší práci tím, že spojí více příkazů do jednoho – typický případ je vytváření nového oddílu. Díky FSM nám bude stačit zadat jeden příkaz:

# fsm create --fs ext4 --size 1T /dev/sda /dev/sdb

a provede se řada operací, které by jinak dělal správce systému ručně: pvcreate, vgcreate (pokud jsou potřeba), lvcreate a mkfs.ext4. Tedy vytváření fyzického oddílu, skupiny oddílů, logického oddílu a nakonec formátování souborového systému.

Kromě vytváření by měl FSM umět i vypisování, změny velikosti, snapshoty, kontroly nebo zrcadlení. Časem by měla přibýt podpora Btrfs, linuxového softwarového RAIDu, více souborových systémů…

Nástroj je v současné době ve stádiu pre-alpha, čistí se uživatelské rozhraní a dokončují se základní funkce. V době konání konference ještě nebylo ani veřejné úložiště zdrojových kódů. Jedná se o horkou novinku a budeme se těšit na první veřejnou verzi.

Jeden z posluchačů zmínil při dotazech i dnes více méně zapomenutý projekt EVMS (Enterprise Volume Management System), který měl hodně velké ambice – na rozdíl od FSM neměl být jen nástrojem, který volá jiné „nízkoúrovňové“ příkazy, ale měl plnit funkci, kterou dnes plní LVM a MD RAID. EVMS ale neuspělo a vývojáři do linuxového jádra místo něj začlenili LVM. EVMS se pak transformovalo v nástroj pro správu disků, který běží v uživatelském prostoru a spravuje jiné oddíly. Jde tedy o podobný zastřešující nástroj, jako je FSM. Jenže poslední verze EVMS vyšla v roce 2006 – přesto by se v něm možná mohla najít nějaký inspirace pro dnes vznikající File system manager.

The Case AVM v. Cybits: The GPL and Embedded Systems

Zajímavou netechnickou přednášku měl Till Jaeger, německý právník z JBB Rechtsanwälte, spoluautor knihy The International Free and Open Source Software Law Book. Jeho příspěvek byl velmi aktuální a týkal se právního sporu AVM vs. Cybits.

Kdo je kdo v tomto sporu:

• AVM Computersysteme Vertiebs GmbH – významný (68% tržní podíl) německý výrobce ADSL modemů Fritz!Box, které jsou poháněné Linuxem.
• Cybits AG – nabízí software Surf-Sitter DSL pro filtrování webu, který si uživatelé mohou sami nainstalovat do svých modemů.
• Harald Welte – zapojil se do sporu později jako třetí strana – to je v Německu možné, pokud se případ týká jeho zájmů – Harald je totiž spoluautorem linuxového jádra (mj. netfilter/iptables)

Aplikace Surf-Sitter funguje tak, že stáhne z Internetu firmware pro FritzBox, upraví ho a nahraje do modemu. To vše probíhá u uživatele doma a na jeho přání – někteří uživatelé chtějí mít filtrovaný přístup na Internet (asi kvůli dětem). Filtr si uživatelé instalují vědomně a dobrovolně, takže potud je vše v pořádku (určitě je to lepší, než když Internet filtruje/cenzuruje ISP nebo vláda a uživatelé nemají na výběr).

Jenže instalace Surf-Sitteru údajně podle AVM způsobuje chyby modemu (mj. špatná signalizace stavu připojeno/nepřipojeno). Výrobce modemů se proto snažil u berlínského soudu prosadit to, aby Cybits (obecně kdokoli) nesměl měnit firmware modemu a to včetně částí, které jsou vydané pod svobodnou a copyleftovou licencí GNU GPL. Podle AVM porušuje Cybits jejich autorská práva a jedná se o nekalou soutěž, protože údajné poruchy modemů zvyšují zátěž reklamačního oddělení AVM. Soud vyhověl AVM a vydal předběžné opatření, které nařizuje firmě Cybits zdržet se šíření softwaru Surf-Sitter-DSL, který upravuje firmware modemů.

Licence GNU GPL ale zaručuje uživatelům právo software studovat, upravovat a registribuovat – a nikdo toto právo nesmí omezit, jinak totiž porušuje licenci a ztrácí právo takto licencovaný software používat a šířit a sám se tak stává ilegálním uživatelem. Proto se do sporu zapojil Harald Welte, jakožto spoluautor Linuxu (který je použit ve firmwaru modemů), zastupovaný právníkem Tillem Jaegerem.

Tento spor trochu připomíná případ TiVo (Tivoization). Ale TiVo, Inc. bránila v úpravách copyleftovaného softwaru technickými prostředky, zatímco AVM se jim snaží zabránit tím, že usiluje o soudní zákaz.