Moje odkazy
Flattr.com – pojďme budovat kapitalismus na webu
vydáno: 26. 8. 2010 16:51, aktualizováno: 10. 12. 2013 23:51
Reklama na Internetu nás otravuje a moc nefunguje. Placený obsah lidé až na výjimky odmítají – zvykli jsme si, že na webu čteme zadarmo a to se jen tak nezmění. Kdo se o to bude pokoušet, ten špatně dopadne – čtenáři mu utečou. Přesto je ale žádoucí, aby nějaký tok peněz mezi tvůrci obsahu a jeho příjemci mohl existovat. Východiskem z této situace mohou být dobrovolné platby.
Možná si říkáte, že to bylo možné už dřív – můžu peníze poslat na bankovní účet, nebo PayPalem, e-goldem – možná, jednou… teď zrovna ne, odložím to a nakonec nic nepošlu.
Jednak bych se musel někam přihlašovat a jednak, a to je horší, musel bych přemýšlet. Jakou hodnotu to dílo má? Mám poslat pětikorunu? Desetikorunu? Padesátník? Je to moc nebo málo? Žádnou rozumnou částku nevymyslím a jdu radši dělat něco jiného.
Dřív jsem odebíral různé tištěné časopisy a hodně lidí to dělá dodnes. Co takhle se na celý web taky dívat jako na časopis? Sice nemá jednoho vydavatele, má spoustu nezávislých autorů a redakcí, ale to je nám jako čtenářům celkem jedno. V současnosti žádný časopis předplacený nemám, ale čtu desítky různých serverů a blogů, které mi ty časopisy bohatě vynahradí. Tak si dám měsíčně bokem třeba stovku a rozdělím ji mezi lidi, kteří pro mne něco hezkého nebo užitečného napsali. Jednak mi to přijde jako celkem dobrý způsob jak jim poděkovat, jednak je to trochu pošťouchne, aby v psaní pokračovali a já si v budoucnu od nich zase mohl něco přečíst.
Jenže jak to realizovat? Ptát se autorů na jejich čísla účtů a posílat jim symbolické částky není zrovna ono. Vhodným nástrojem může být právě Flattr. Pochází ze Švédska a v jejich jazyce tohle slovo znamená lichotit. Na první pohled vypadá jako ty otravné Twittery a Facebooky, jejichž tlačítka zaplevelila velkou část webu. Flattr je ale jiný – místo nějakého bezduchého sbírání „kamarádů“ nebo tlachání slouží k tomu, abyste autorovi poděkovali malým peněžním příspěvkem. Funguje přesně podle mých představ – stanovím si měsíční částku, kterou chci darovat (ono pomyslné předplatné na web) a pak už jen klikám na tlačítka pod věcmi, které se mi líbí. Nemůže se mi stát, že bych nějaký měsíc naklikal moc a pak mě to přišlo draho – limit je daný a nejde překročit. Částka se na konci měsíce rozdělí rovným dílem mezi ty, na které jsem kliknul.
A to je na Flattru právě super a proto jsem se ho rozhodl podpořit. Je to jako procházet samoobsluhou a házet do košíku věci, které se nám líbí – naprosto bezstarostně, protože víme, že platit budeme vždy stejně resp. už máme zaplaceno.
Teď trochu praktických informací:
po registraci je potřeba si nabít účet, to můžete udělat PayPalem. Pak si stanovíte měsíční částku, kterou budete přispívat (nevadí, že začínáte třeba ke konci měsíce – odečte se jen poměrná část). Minimum jsou dvě eura za měsíc. Není to moc a menší částka by asi neměla smysl. A pak už jen klikáte na věci, které vás zaujaly. Zatím je jich relativně málo, tak můžete začít katalogem na Flattr.com – ten je rozdělený podle kategorií (text, obrázky, video, audio, software a ostatní), hledat můžete i podle štítků nebo jazyků. Pokud by vás daný měsíc nic nezaujalo, vyhrazená částka „propadne“ na charitu (nicméně není problém vždycky něco vybrat a podpořit konkrétního autora, pokud charitu nemáte rádi). A v neposlední řadě se můžete zapojit jako autoři.
Flattru a obecně myšlence dobrovolných plateb za obsah přeji hodně štěstí. Slibuji si od toho, že ubude nemístné reklamy na webu, že nezávislí autoři dostanou kromě dobrého pocitu i nějakou tu korunu, že se vyhneme placenému obsahu – a podpoříme svobodnou kulturu a svobodný software.
Komentáře čtenářů
Aby nebyl článek moc dlouhý, další poznámky budou takhle pod čarou.
Vždycky je dobré vědět, kdo za tím stojí – v tomto případě to jsou lidé, kteří mají na svědomí The Pirate Bay. Někomu to možná přijde paradoxní – ale vlastně není, celkem to do sebe všechno zapadá.
O něčem jako Flattr jsem přemýšlel už dávno (předplatit si web) a Flattr tyto moje představy naplňuje. Je to jeden z těch případů, kdy mi někdo „ukradl nápad“ a já jsem za to vlastně rád, protože nemusím nic řešit, můžu to bezstarostně používat, aniž bych cokoli riskoval a musel se nějak zvlášť snažit – místo toho můžu dělat jiné věci.
Nikdo není dokonalý, ani Flattr ne (např. by bylo fajn mít na konci měsíce možnost, ručně upravit jednotlivé díly, kolik kdo dostane – kdyby si to člověk rozmyslel a chtěl dát někomu větší díl). Nebo můžete mít pocit, že byste stejnou službu dělali levněji (pak jděte a založte ji). Ale tyhle věci se buď časem zlepší, nebo zafunguje trh a přijde konkurence. Do té doby nic lepšího není – tak už se nevymlouvejte a pojďte používat Flattr :-)
Zdaleka jsem neprošel všechno, co na Flattru je (to snad ani nejde), ale pár věcí odkážu:
Podělte se v komentářích o to, co zaujalo vás!
Co se stane, když jsi přihlášený a klikneš na tu ikonku Flattr this? Rovnou to zařídí „předplatné“, nebo to ještě vyžaduje potvrzení na webu Flattru? Protože jsem někde slyšel, že by to mohlo být náchylné na CSRF.
Když jsi přihlášený, tak skutečně stačí jedno kliknutí. Ale ten odkaz je genrovaný Javascriptem a obsahuje nějaký náhodný kód. Takže IMHO to přes CSRF napadnutelné není – ale můžeš to zkusit prolomit :-)
Popravdě řečeno, nedovedu si představit, jak to implementovat bez náchylnosti na CSRF a clickjacking. CSRF by se asi ještě dalo zabránit přes iframe, clickjackingu těžko.
Ten nadpis me naprosto odradil od toho to nekdy vubec zkouset. Ale napad prinejmensim zajimavej :-)
Jen naťuknu, že na stejném principu funguje i iTunes Match. Předplatíte si pevnou roční částku, do cloudu nahrajete jakoukoliv muziku máte a odkudkoliv ji máte (doslova se mluví o tom, že ji takto lze "zlegalizovat") a to až 25000 skladeb. Každý měsíc se pak vaše platba rozdělí jen mezi ty autory, jejichž skladby jste skutečně poslouchali, a to přesně v poměru, kolik skladeb jste od nich poslechli. Je to přerod od kupování hudby ke kupování poslechu. Zatím musí mít každý posluchač "svůj cloud", ale je jisté, že až se podaří přesvědčit nahrávací společnosti nebo nejlépe samotné autory, bude za paušál přístup ke všemu obsahu iTunes store.
A co když tam nahraji nějakého méně známého autora – jak ho provozovatel najde a předá mu peníze?