Moje odkazy
Obsah článku:
vydáno: 28. 11. 2009 20:42, aktualizováno: 18. 7. 2020 13:28
Porouchal se vám pevný disk? Žádný problém, chtělo by se říct, odneseme ho přece do obchodu, reklamujeme a bez řečí dostaneme nový. Ale tak jednoduché to bohužel není. Disk vám sice za nový vymění, ale: přemýšleli jste někdy, co se s ním stane potom? A hlavně s daty, které jste na něm měli uložená? Udělal jsem si malý průzkum mezi velkými českými prodejci výpočetní techniky.
Poslal jsem na reklamační oddělení obchodů následující dotaz:
Dobrý den,
chci se zeptat pro případ, že by se to v budoucnu někdy stalo: dejme tomu, že mi v záruční době „odejde“ u vás zakoupený disk, reklamace bude uznána a protože se bude jednat o neopravitelnou závadu, dostanu nový disk. Můžete mi potom ten starý (neopravitelný) disk vrátit nebo ho přede mnou zlikvidovat? Jde mi o to, že na disku můžou být důvěrná data (např. e-maily klientů atd.) a rád bych měl jistotu, že je nikdo nikdy neobnoví.
Máte nějaké řešení pro tyto případy, nebo je potřeba se smířit s tím, že nešifrovaný disk s důvěrnými daty je nereklamovatelný a člověk si ho musí nechat nebo zlikvidovat sám.
S pozdravem,
František Kučera
Až na jednu výjimku jsem se brzy dočkal odpovědi:
Alza.cz: „V případě výměny pevného disku v rámci reklamace jsem schopni Vám na místě vystavit doklad o tom, že se disk nechá recyklovat a že s ním nebude jinak nakládáno.“
CzechComputer.cz: „Bohužel toto možné není, disky se odesílají dodavateli, který je vrací výrobci. Za data nemůžeme ručit. Zatím s tím však nebyl žádný problém.“
Mironet.cz: „Disk před Vámi můžeme zlikvidovat pouze v případě, když zakoupíte nový. V rámci reklamace zasíláme disky dodavateli a proto není možné disk zlikvidovat.“
Alfacomp.cz: k odpovědi se zatím nedostali (dotaz jsem posílal 24. 11. 2009). Pokud ještě odpoví, jejich reakci sem přidám.
Lan-Shop.cz: „Reklamaci přeposíláme k řešení dovozcům a pokud je oprávněná, jsou jak píšete obvykle vyměněny za nové. Podobně jako lze v některých případech data z disku dostat, je možné při některých závadách data i smazat. Záleží však na druhu závady a bohužel nemůžeme likvidaci dat či disku zajistit, neboť mechanicky poškozené zboží nelze samozřejmě u dovozců reklamovat.“
Za odpovědi děkuji. Pojďme si je teď rozebrat:
Nejsou to moc potěšující odpovědi, že? Ale na obchodníky se nemůžeme zlobit – musí dodržovat podmínky výrobců a vracet jim reklamované zboží. Tyto odpovědi jsem více méně očekával.
O řešení se tedy musíme postarat sami (jako obvykle). Co tedy můžeme udělat:
Ad „Nemít na disku žádná důvěrná data“: Vypadá to jednoduše, ale bohužel důvěrná data jsou na většině disků. Máte e-mailového klienta? Z vaší korespondence se dá vyčíst mnoho a mnoho zajímavého. Používáte ukládání hesel v prohlížeči? I historie navštívených stránek toho o vás hodně vypovídá. A to nemluvím o lechtivějších fotografiích, které si někteří lidé doma pořizují.
Pokud se ale jedná o disk v počítači, který slouží pouze pro nahrávání pořadů z televize nebo jako domácí server, na kterém máte MP3 a filmy, disk můžete s klidem reklamovat. I kdyby někdo data obnovil, maximálně si je nechá, ale to nevadí a žalovat vás nikdo nebude (stejně by asi nebylo za co).
Naopak firemní disky obsahují důvěrná data prakticky vždy – dají se zneužít buď přímo (účetnictví, know-how, aktuální projekty…) nebo poslouží pro snadnější průnik do firemní sítě. Skvělé sousto pro průmyslovou špionáž.
Disky se doporučuje před nasazením do provozu testovat – poruchy se totiž často projeví krátce po tom, co disk začnete používat. Během testování na disk nahráváte pouze neškodná testovací data, a tak ho také můžete reklamovat.
Ad „Šifrovat celý disk“: Dnes jsou bežným smrtelníkům dostupné technologie, kterými můžete disk zašifrovat tak, že z něj nikdo data neobnoví. Nejslabším článkem řetězu bezpečnosti pak není technika, ale člověk – vy. Zázeží na síle hesla a na tom, že ho znáte pouze vy. Pokud tyto podmínky splníte, nemusíte se o data obávat.
Ad „Nereklamovat disky“: Buď jste na šifrování zapomněli nebo šifrování nebylo možné – v případě serverů stojíte před volbou, zda radši zabezpečit data (šifrovat) nebo mít vysokou dostupnost (např. při výpadku proudu dojde k restartu a pak potřebujete někoho, kdo server nastartuje a zadá heslo). Máme tedy rozbitý disk, na kterém jsou tajná data – můžete ho pak vzít s sebou na střelnici nebo ho zlikvidovat nějak humánněji. Nenechávejte si ho jen tak v šuplíku nebo v podnikovém skladu – časem se zapomene, o jaký disk jde, a dostane se bůh ví kam. Pokud na něm důvěrná data jsou zlikvidujte ho – okamžitě.
V ideálním světě byste přinesli porouchaný disk do prodejny, tam by pod vaším dohledem technik ověřil, že je porouchaný a disk by vám vrátil nebo před vámi zničil a dostali byste nový. To by samozřejmě mohli dělat jen důvěryhodní prodejci – aby je výrobci nepodezřívali, že vykazují jako reklamované i disky, které nereklamovali.
Toho se asi jen tak nedočkáme (aspoň pro běžné spotřebitele), a tak je východiskem šifrování disků. Naštěstí je to dnes velice snadné – např. v oblíbené GNU/Linuxové distribuci Ubuntu si šifrování disku naklikáte při instalaci. Šifrovaný disk můžete mít v libovolném GNU/Linuxu a i pro ostatní operační systémy existuje dodatečný software, kterým můžete šifrovat disk. Šifrování disků vás nic nestojí a je to prevence, která se vyplatí ;-)
Témata: [počítačová bezpečnost] [soukromí]
Tenhle problém je tu už delší dobu (nebo spíš od nepaměti), nicméně situace pořád není uspokojivá. Banky a vojáci se už dnes možná vyhrabávají z toho největšího bahna, ale většina firem a hlavně domácností žije stále v pravěku – stále stejné případy ukradených nezašifrovaných notebooků, disků napěchovaných daty v bazarech a internetových aukcích… reklamovaných disků – nemáte absolutně žádnou kontrolu, co se s diskem děje, když ho vrátíte do obchodu a nafasujete nový.
Armáda si disky nechává, rozhodně je nikam neposílá na reklamace.
Reklamace disku je fakt složitá věc. Pokud se pokazí, už to bezpečně nesmažete. Ve firmě mohou vyměnit elektroniku a disk je opět funkční a aby to odzkoušeli, zkopírují vaše data.
Možnosti řešení jsi popsal velmi pěkně. Občas je jediné řešení prostě nereklamovat.
Ještě dvě poznámky:
Díky za zajímavý článek. Podle mě stojí za to disk šifrovat. Jednak to řeší problém s reklamací, druhak zabezpečuje data proti fyzické krádeži. Nicméně je s tím spojena vyšší režie.
kde beres ty fotky na svoje stranky? jen tak odnekud z googlu nebo odkud?
No, hlavně je mezi BFU velmi rozšířený mýtus, že když mají heslo do OS (login), tak se k datům nikdo nedostane.
A pak dále všichni tvrdí, že „já tam nic důležitýho nemam“.
Někteří tam opravdu nic nemají. Soubory stažené s internetu mohou sice o dotyčném říci mnohé, ale jejich vlastní tvorba to není.
PS: To byste nevěřili (resp asi jo) kolik procent lidí vlastnící nějakou záznamovou techniku (foťák, kamera) se natáčí v intimních situacích. Zatím co to počítám, mi to vychází na 100%. A to i lidé, kteří se zapřísahají, že oni néééééé a ještě jim k těmto účelům radím použít TrueCrypt (tam to mám já :-)).
Ještě že jsi to neanalytoval u nás doma, ale neboj, statistiku bych ti nenarušil :-D Totéž je s prohlížením porno stránek – taky každý tvrdí, že neee, ale prakticky v historii každého počítače připojeného k internetu je najdeš.
BTW: jak se k tomu dostaneš – to třeba někomu spravuješ počítač a tohle tam najdeš?
Ad „já tam nic důležitýho nemam“.
Takoví jsou nejhorší. Chtělo by jich pár nachytat a šup s nima do reportáže na TV Noha, aby se i ostatní poučili – nejlíp vytáhnout nějaké pikantní fotky, nebo e-maily, kde se provalí něco zajímavého :-)
ad alza.cz: jestli jejich reklamační procesy nejsou nějak výrazně odlišné od procesů ostatních dotazovaných prodejců, jako například že disky posílají na reklamaci místo svým dodavatelům k Mittalovi do hutí, napadá mě, že bych taky mohl nějaký podobný doklad začít vydávat. :-)
Naprosto chapu ze strany prodejcu, ze pro to nic moc vic udelat nemuzou, kdyz disky dale reklamuji u svych dodavatelu, nemuzou s nimi pred zakaznikem trikrat svihnout o zem a rist "zlikvidovano" :-)
My v tomto smeru mame jednoduchou politiku. Co se tyce "zamestnaneckych" dat v kancelari, na PC zadna duverna data nikdo nema, vsechna data jsou na serveru. V tom jsou sifrovane disky (i pro pripad, ze napr. server nekdo vypne a ukradne apod.). Kdyz zdechne disk v zamestnaneckem PC, reklamuje se. Kdyz zdechne disk v serveru taky, data na nejm jsou sifrovana.
Pokud jde o nase hostingove webservery, tam je to horsi. Sifrovani disku ma (ac ne zasadni, ale ma) vliv na vykon, cili tam zadne sifrovani neni. V pripade kolapsu disku je na reklamace neposilame a jde to "na nase triko". Nicmene - v serverech pouzivame RE disky (vyjma backup serveru), a muzu rist, ze za posledni 4 roky z nekolika desitek serveru tech disku ktere odesly v zarucni dobe mame mene nez 5, tedy zadny zasadni "zapich" do financi to neni. Disky z backup serveru normalne reklamujeme, davame tam normalni disky do domacich PC. Ale jsou sifrovane, takze plati to stejne co u serveru v kancelari...
Co se tyce disku bank, armady, ... - osobne povazuji za samozrejmost, ze se tam disky proste nereklamuji (aspon ne ty ze serveru). A zamestnanci maji stejne na svych pc jen nejaky soft, kterym lezou vzdalene do db.
Co se tyce "zamestnaneckych" dat v kancelari, na PC zadna duverna data nikdo nema Ale určitě má, třeba jenom samotné prohlížení v Acrobatu natáhne části PDFka na místní počítač, o swapu (i při používání vzdálených aplikací) ani nemluvě.
Na Rootu jsem narazil na komentář Jindry Šaura – ten se s starými disky/počítači vyrovnává následujícím způsobem:
Staré PC nevyhazuji, ale „recykluji“ – vyndám HDD, napíšu na ně fixem „Bez disku, ale jinak funkční“ a postavím ho večer vedle kontejneru. Ještě se mi nestalo, aby tam ráno počítač byl… :-))
Zajímavý nápad, že? :-)