Moje odkazy

• Nabídka služeb
• Relational pipes
• SQL-Výuka.cz
• SQL-DK
• Nekuřák.cz
• i1984.cz
• Telekomunikační slovník

Ostatní odkazy

• GNU.org
• FSF.org
• Monča.cz

Obsah článku:

• Stručná historie a popis platformy Java EE
• Komu je seriál určen
• Instalace potřebných programů
• Ukázková aplikace a zdrojové kódy

Java není jen skvělý objektově orientovaný jazyk. Je to i platforma, kterou můžeme použít pro tvorbu svých webových aplikací. Stejně jako ji můžeme použít pro vývoj aplikací pro desktop nebo mobilní telefony. Java je dospělá a léty prověřená technologie, přesto však moderní a stále se rozvíjející.

Přes tyto přednosti se mezi běžnými webovými vývojáři netěší takové oblibě a bývá považována za něco, co patří jen do bank a velkých podniků. Důvod je prostý – prakticky 100% hostingů nabízí obvyklý LAMP (GNU/Linux + Apache + MySQL + PHP). Zatímco sehnat hosting pro Javu je složitější nebo přinejmenším dražší. Naštěstí s rozmachem VPS hostingů se situace lepší. Také platí, že prakticky každá větší než malá aplikace dostane dedikovaný server nebo alespoň virtuální stroj. Takže prostor pro Javu tu je. Ale pak zase nejsou lidi, protože jsou všichni odkojení PHP a psaním webů pro LAMP. Proto vznikl tento seriál. Doufám tedy, že se řady českých javistů rozrostou o nové vývojáře.

Stručná historie a popis platformy Java EE

Práce na Javě jako takové začala už v roce 1991, tehdy se jazyk ještě jmenoval Oak. První veřejná verze – Java 1.0 spatřila světlo světa v roce 1995. Specifikace Java Server Pages (JSP) 1.0 byla uvolněna v roce 1999 jako odpověď na ASP a PHP. Dnes jsou aktuální tyto verze specifikací: Servlety 3.0, JSP 2.2, JSF 2.0.

Java EE zastřešuje bohatou škálu technologií. Aplikační server, v kterém „enterprise“ aplikace běží, za nás řeší věci jako např. správu databázových spojení (connection pooling), řízení práv a uživatelských rolí nebo třeba volání vzdálených služeb.

Komu je seriál určen

Předpokládám, že ovládáte Javu SE, proto se nebudu věnovat syntaxi jazyka jako takového. Pokud jste v Javě ještě nic nepsali, ale programujete v jiném jazyce, můžete se pokusit Javu doučit „za chodu“.

Seriál je určen začátečníkům – takže pokud pracujete na pozici Java EE vývojáře, pravděpodobně se tu nic nového nenaučíte.

Cílem seriálu je uvést čtenáře do problematiky Java EE, resp. její malé části, kterou je tvorba webových aplikací. Mějte to prosím na paměti, až budete chtít do diskuse psát o „kanónu na vrabce“ – opravdu to tak někdy bude, ale tématem není: „Vytváříme webovou stránku pomocí úžasného frameworku během 10 minut“. Také se příliš nebudeme zabývat vzhledem aplikace, takže bude, alespoň zpočátku, trochu ohavná, ale nastylování webové stránky pomocí CSS nezávisí na použitém programovacím jazyku a jistě to zvládnete lépe než já.

„Aby se dosáhlo velkého, je třeba začít s menším“ – praví klasik, takže budeme zpočátku stavět pouze na standardních prostředcích platformy bez dodatečných frameworků – ty sice usnadní spoustu práce, ale zároveň zakrývají podstatu věci (kromě toho, že by každý z nich vydal na samostatný seriál).

Instalace potřebných programů

K vývoji javových aplikací budeme překvapivě potřebovat Javu, resp JDK. V GNU/Linuxu na bázi Debianu nebo Ubuntu si ji nainstalujeme příkazem:

# aptitude install sun-java6-jdk

Zkontrolujeme si nainstalovanou verzi:

$ java -version
java version "1.6.0_15"
Java(TM) SE Runtime Environment (build 1.6.0_15-b03)
Java HotSpot(TM) 64-Bit Server VM (build 14.1-b02, mixed mode)

V jiných distribucích je postup obdobný – např. OpenSuse, Mandriva.

Pokud používáte Windows, budete si muset stáhnou instalátor ze stránek Sunu a proklikat se jím.

Poznámka: kromě implementace Javy od Sunu existují i další – hlavně OpenJDK – ve kterých by vám aplikace měla fungovat stejně.

Emacs a VIM jsou skvělé editory, ale pro vývoj v Javě se daleko více hodí IDE. Nainstalujeme si tedy Netbeans. Aktuální verze je 6.8. Zvolíme edici Java nebo All.

Dále budeme potřebovat aplikační server na kterém náš program poběží. Použijeme GlassFish v3, obsažený v instalaci Netbeans IDE.

Ukázková aplikace a zdrojové kódy

Během tohoto seriálu budeme společně vyvíjet webovou aplikaci. Ta je sice šitá na míru výukovým účelům, ale nakonec by měla i fungovat. Protože nerad chodím do zakouřených hospod, vytvoříme databázi nekuřáckých podniků. Není to nic originálního, takových stránek existuje spousta, ale pro potřeby seriálu toto téma postačí – je dostatečně jednoduché a snad i zajímavé.

Zdrojový kód si stáhnete tímto příkazem:

$ hg clone https://hg.frantovo.cz/nekurak.net/
$ cd nekurak.net

Mercurial je distribuovaný verzovací systém a pokud chcete aktualizovat svoje (místní) úložiště na verzi, která je na serveru, použijte k tomu příkaz pull:

$ hg pull

Pro každý díl seriálu vytvořím v úložišti verzi označenou příslušným štítkem. Na úroveň dnešní verze zdrojových kódů se dostanete pomocí příkazu:

$ hg up "1. díl"

Případně si můžete stáhnout danou verzi přes webové rozhraní mercurialu jako .bz2 archiv.

Dnešní díl byl trochu rozehřívací, ale tak to chodí na začátku každého projektu. Cílem je, nainstalovat si potřebné nástroje, zkompilovat aplikaci a nasadit („deploynout“) ji na svůj lokální server. Na http://localhost:8080/nekurak.net-web/ byste měli vidět totéž, co na http://nekurak.net/. A příště už začneme vyvíjet.