Moje odkazy

• Nabídka služeb
• Relational pipes
• SQL-Výuka.cz
• SQL-DK
• Nekuřák.cz
• i1984.cz
• Telekomunikační slovník

Ostatní odkazy

• GNU.org
• FSF.org
• Monča.cz

Obsah článku:

• Kuala Lumpur
• Makespace
• Biji Biji

Možná jste postřehli, že jsem se pohyboval v jiné časové zóně. Byl jsem se podívat v UTC+8, konkrétně v Malajsii. Kromě obvyklých turistických atrakcí jsem si dal za cíl i prozkoumání místních hackerspaců.

Kuala Lumpur

Symbolem města jsou věže Petronas Towers, kterým místní říkají spíš Dvojčata (Twins).

Hned u věží je nákupní centrum Suria KLCC. Je to něco jako pražská Pařížská ulice, akorát mnohem delší a několikrát nad sebou.

Hotelový pokoj:

Prakticky všichni tu mluví anglicky (dokonce často i mezi sebou). Domluvit se tedy není problém. Hodně slov ale píší jinak než dnešní anglická angličtina – asi jako bychom to psali my foneticky tzn. např. BUS → BAS, TAXI → TEKSI, Central → Sentral, Publica → Publika.

Ve městě je metro/vlak, jednokolejka, autobusy… veřejná doprava je levná. Přesto mi přišlo, že město pro chodce moc stavěné není a spíš se čeká, že budete jezdit autem. Často uvidíte místní přebíhat třeba i tříproudovou silnici, protože tam prostě není přechod. Když jsem chtěl jako nadchod použít stanici jednokolejky, tak jsem neuspěl, protože nebyla průchodzí, a poslali mne dolů přebíhat tu silnici společně s místními.

Když jsem si hledal spojení MHD, tak často vycházely časy kolem tří hodin s mnoha přestupy. Naštěstí taxíky jsou levné. Např. cesta z letiště: rychlovlakem na KL Sentral za 35 MYR (1 ringgit je necelých šest korun) a pak taxíkem do hotelu za 20 MYR (víceméně paušální částka – u východu si koupíte lístek, se kterým pak nastoupíte do taxíku na ulici).

Normálně se jezdí podle taxametru a ceny jsou pak kolem 10 až 15 MYR podle vzdálenosti a času. Nebo si můžete cenu dohodnout předem, do čehož vás někteří taxikáři budou tlačit, a pak je cena 20 až 30 MYR, podle toho, jaké má auto nebo jestli je noc. Jednomu taxikáři jsem musel říkat, aby zapnul taxametr, na což přistoupil, nicméně na konci chtěl stejně víc – když ale zaplatíte podle taxametru, tak vám nic neudělá, maximálně bude nadávat. Většina je ale slušných, taxametr zapíná automaticky a jsou v pohodě.

Telefonní automat:

Jeden z mnoha obchodů:

Ceny v turistických oblastech jsou podobné jako u nás v neturistických. Něco je samozřejmě předražené – třeba když balíte na poslední chvíli a zapomenete si adaptér na elektrickou zásuvku (mají ty divné anglické), tak z vás vytáhnou cca 500 Kč, protože vědí, že vám nic jiného nezbývá (no dobře, v nouzi můžete rozebrat nějaký spotřebič v hotelu a jeho kabel připojit ke svému adaptéru k notebooku, ale zase taková krize nebyla :-). Jinak je tam všechno spíš levnější.

V noci je KL hezčí. V Makespacu (viz níže) jsem dostal tip na mrakodrap Menara KH s plošinou pro helikoptéry a barem (Heli Lounge Bar), odkud je pěkný výhled. Neplatí se tam vstupné, stačí si dát něco k pití (30 MYR za mojito). Vstup je nenápadný – je to primárně kancelářská budova – musíte projít přes recepci a vyjet nahoru výtahem. Budova je hned u stanice jednokolejky Raja Chulan:

Nahoře vás budou šacovat a koukat do batohu – ale dost povrchně – takže pokud máte nějaké věci, které by je mohli dráždit, nemějte je po kapsách a schovejte je do batohu třeba pod foťák. BTW: Malajsie má dost hnusné zákony co se týče nožů – nesmíte mít v podstatě nic. V praxi se to asi tolik neřeší, zvlášť když jste turista/běloch. Nicméně žít v zemi s tak gumovými zákony, kde stát může potrestat kohokoli, kdo se mu nelíbí, bych nechtěl.

Po prověrce se už můžeme kochat nočním výhledem na město. Televizní věž KL Tower:

Stanice jednokolejky Raja Chulan:

Královský palác:

Čínská čtvrť:

Central market:

Pivo Kingfisher z místního obchodu:

I když je Malajsie muslimská země, je nábožensky tolerantní. Žijí tu i křesťané (hlavně Číňani) a na Vánoce je všude plno vánočních stromů a někde jsou dokonce Santa Klausové (což je až trochu nechutné – to jsem mohl jet do New Yorku, ne do Asie). Jeden taxikář se ptal, jak je to u nás, tak jsem mu říkal, že jsme ateisti a křesťané – odpověděl, že Boha máme společného a byl s tím v pohodě.

V obchoďáku Publika měli zrovna nějakou výstavu starožitností:

Kromě skutečně starých krámů tam měli i herní kosole Sega Mega Drive (Genesis) a NES (Nintendo Entertainment System):

K vidění bylo i novější Nintendo GameCube a Sony PlayStation:

Makespace

O tomhle místě jsem se dočetl na wiki Hackerspaces.org. Původně to byl hackerspace a měli dost vybavení (3D tiskárny atd.) a něco vyráběli, ale prý to nebylo moc rentabilní, takže teď je to spíš prostor pro pořádání různých komunitních a společenských akcí. Vzhledem k jejich audio aparatuře tam můžou pořádat i diskotéky (což se sousedním obchodům moc nelíbí). Sídlí relativně v centru města v nákupním středisku, hned vedle H&M a mají vchod z ulice (+ druhý nenápadnou chodbou z obchoďáku).

Co se týče výroby, ta probíhá hlavně ve spolupráci s jejich partnery. Teď dělají na pouličních lampách se solárním panelem – jednak je to ekologičtější a jednak jsou tam vesnice bez elektrického proudu.

V Makespacu jsem potkal holku, která pracuje jako PHP programátorka ve firmě, kde používají Raspberry Pi pro sběr dat o znečištění životního prostředí. Snaží se prosazovat svobodný software, ale u vládních zakázek je to často problém, protože když vidí položky s nulovou cenou (licence), tak tomu nevěří a radši chtějí horší software za peníze, jen pro ten pocit. Zjevně by to chtělo větší osvětu a agendu, jako mají v Rusku nebo Číně. Zjišťoval jsem, jestli něco takového nemají – a mají: Malaysian Public Sector OSS Master Plan – jen se to asi k některým úředníkům ještě nedoneslo.

Biji Biji

V Makespacu jsem dostal kontakt na Biji Biji. Formálně je to firma, ale ve skutečnosti je to něco mezi firmou a komunitou hipíků. Sídlí na periferii v rodinném domku. Mají zaměstnance i dobrovolníky. Mají vybavení pro práci s železem (ohýbání, sváření), dřevem a elektronikou. A k tomu pěstují i něco na zahradě. Mě zajímá spíš to železo a elektronika. Co se týče komerčních aktivit, dělají různé zakázky pro obchodní centra – dekorace, vybavení atd. Teď např. vyrábí vánoční strom pro nějaký obchoďák nebo různé houpačky pro děti. Hodně se zaměřují na ekologii a recyklaci – používají např. bezpečnostní pásy z aut (na výrobu batohů, kabelek), barely nebo pneumatiky.

Ulice u Biji Biji:

Většina aut v KL je nuda a šeď; tady stojí za povšimnutí leda ten mercedes. Kuba to prostě není. V lepších čtvrtích potkáte celkem běžně Lamborghini a podobné značky, ale slouží to spíš jako symbol bohatství, než že by to byli nějací nadšenci do aut.

V Biji Biji jsem potkal i Češku, Čecha a jednu Slovenku. Takhle tam vypadá páteční večer:

Výrobky z bezpečnostních pásů z aut:

Svítící kolo:

Přivezl jsem jim ukázat RGB LEDky s integrovaným řadičem (WS2812), které se dají řetězit – to mělo úspěch:

Arduina a RPi samozřejmě znají a používají.

Najít jejich druhou budovu (kde se konal páteční večírek a promítání) bylo trochu dobrodružné. Sice mi nakreslili mapku a poslali mě na autobus (jízdní řády moc nejsou, ale jezdí to) s tím, že to je několik stanic a mám se zeptat řidiče – jenže ten nic nevěděl. Místní jsou ochotní a snaží se pomoci, i když jim to někdy moc nejde – dva mladí kluci v autobuse se nabídli, že mi řeknou, až tam budeme, jenže si spletli KLPAXX park a KLCC park, takže jsme vystoupili až v centru – bylo mi divné, že jededeme tak daleko, ale tvrdili, že vědí, kde to je… Někdy je prostě lepší věřit spíš sobě než místním.

Během té cesty jsem zjistil, že znají ČR – přes fotbal a Petra Čecha. Jiní zase znali Československo. Když jsme jeli kolem prodejny Baťa, říkal jsem jim, že je od nás – to nevěděli, ale měli od něj boty. Je to tam prý oblíbená a drahá značka.

Na druhý pokus jsem si nechal poslat přesnou adresu a jel radši taxíkem. Jenže když chcete někam jinam, než do hotelů, obchoďáků a obvyklých atrakcí, taxikáři moc neví a nemají satelitní navigaci, takže ani adresa nepomůže. Nakonec jsme se ale nějak doptali a našli to. Pokud tedy jedete do méně obvyklých míst nebo někam na periferii, je potřeba mít vlastní GPS/GLONASS s místními mapami.

Noční ulice u Biji Biji:

Odlet zpět domů: